Mezinárodní den mírových jednotek OSN. vojenské prázdniny. Den ruských mírových sil Den ruských mírových sil kdy

V dnešním složitém světě často nastávají situace, kdy hrozí vypuknutí různých ozbrojených konfliktů. K jejich omezení, hašení a současnému plnění různých úkolů jsou potřeba speciálně vycvičené síly. To jsou mírotvorci.

Jejich hlavním úkolem je hlídat dobro míru a stability celé planety Země. mezinárodní svátek na jejich počest je třeba upozornit na hodnotu činnosti vykonávané nejen vojenským a policejním personálem, ale i občanskými zaměstnanci organizace.

Příběh

Usmíření válčících stran a navázání dialogu, zmírnění utrpení obyvatel, obnova infrastruktury jsou hlavními cíli mírových misí. V mnoha částech světa byly takové akce vždy žádané. Věrně a nezištně je provádějí lidé v modrých přilbách.

To je zajímavé:

1. 1948 První takovou misi schválila Rada bezpečnosti OSN. Bylo jí málo. A nyní její řady již čítají více než 125 tisíc lidí.
2. 1988 Za úsilí o udržení míru a příkladné plnění služebních povinností byla ozbrojeným silám OSN udělena Nobelova cena.
3. 1992 Za účelem koordinace všech plánovaných akcí a operací bylo rozhodnuto o vytvoření DPKO (Department of Peacekeeping Operations).
4. 2002 Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které byl v kalendáři oficiálně vybrán den k uctění příslušníků mírových sil.
5. 2006 Komise pro budování míru byla založena, aby pomohla zemím při přechodu od války k rekonstrukci.

Mírové jednotky provádějí nejen operace zaměřené na zajištění dodržování dohod o příměří a odpojení válčících stran, ale také programy pro odzbrojení a odminování. Dodávají humanitární pomoc, zajišťují právo a pořádek při volbách, chrání práva občanů.

Rusko se pod záštitou OSN vždy aktivně podílelo na mírovém řešení konfliktních situací v mnoha zemích. Ruské mírové jednotky (vojenské a pozorovatelské) byly vyslány do Bosny a Hercegoviny, Kosova a Libérie. Náš kontingent v Súdánu, Čadu a dalších místech adekvátně plnil přidělené úkoly.

Tradice

V předvečer svátku se tradičně zveřejňuje vzkaz Generální tajemník OSN. Konference se konají na globálních a státních platformách, kde zaznívají zprávy o úkolech dokončených za poslední rok, o dosažených úspěších a ztrátách.

Jsou položeny věnce a proneseny projevy na památku těch, kteří zemřeli při výkonu služby. Posmrtně se jim uděluje zvláštní medaile, která byla založena na počest zesnulého vůdce OSN. Každý rok je pozornost zaměřena na určité téma.

V souladu s tím veřejné organizace a aktivisté pořádají různé akce. Patří mezi ně speciální televizní pořady o minulých operacích, dokumenty o nových hrdinech. Média publikují zajímavé materiály o ženách mírových sil.

V kulturních domech se konají výchovné přednášky pro děti, mládež a starší lidi. Jsou motivací k účasti na kampaních za sběr a zasílání potravin, lékařského a základního zboží na území s občanskými nepokoji a pogromy, etnickými a vojenskými konflikty.

Dnes 13. června se konalo zasedání Výboru pro obranu a bezpečnost Rady federace, které bylo věnováno účasti Ruska na udržování či obnově míru a bezpečnosti, v čele s předsedou Výboru Rady federace pro obranu a bezpečnost Viktor Ozerov . Akce se zúčastnili zástupci ruského ministerstva obrany, členové výboru Rady federace pro obranu a bezpečnost, ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo vnitra a další resorty.Rusko provádí mírové mise již 25 let, zač. s urovnáním osetsko-gruzínského konfliktu. Uvedl to Viktor Ozerov, předseda výboru Rady federace pro obranu a bezpečnost. Letos uplyne 25 let od první takové mírové operace, která byla provedena za účelem vyřešení osetsko-gruzínského konfliktu," řekl Ozerov. Tento úkol je podle něj svěřen Výboru pro civilní obranu a mimořádné situace, který vedl. Sergei Shoigu Ozerov zdůraznil, že tato první úspěšná zkušenost "založila tradici mírových operací." „Nyní můžeme jmenovat Abcházii i Kosovo. I operace v Aleppu, i když byla spíše humanitárního charakteru, byla v zásadě také mírová - tato aktivita Ruské federace, našeho vojenského personálu si samozřejmě zaslouží pozornost,“ dodal šéf výboru. že Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti OSN a je na stejné úrovni jako ostatní státy odpovědné za udržování a obnovení míru.V tomto roce Rusko poprvé začalo cvičit ženy jako vojenské pozorovatelky v OSN. Oznámil to náčelník operačního oddělení - zástupce náčelníka Generálního štábu pozemní síly Generálmajor Igor Smolii.V Akademii kombinovaných zbraní v Naro-Fominsku se podle něj připravují vojenští pozorovatelé OSN a důstojníci mírových sil.Smolii upřesnil, že 63 vojáků slouží jako vojenští pozorovatelé a důstojníci sekretariátu OSN. Geografie pozorovatelské služby pokrývá problematické regiony Blízkého východu a Afriky. „...Své povinnosti zvládají.“ Na akci také zaznělo, že Den ruské vojenské mírové jednotky se brzy objeví mezi oficiálními svátky, slavit se plánuje v den zahájení První ruská mírová operace v osetsko-gruzínském konfliktu. Oznámil to Viktor Ozerov: „Aktivně podporujeme návrh vyhlášky, kterou ministerstvo obrany již předložilo ke zvážení, na Den mírových sil v Rusku, abychom mohli říci pravdu o těch našich vojákech, kteří zachránili desítky a stovky tisíc lidí," - poznamenal Ozerov. Dodal, že konkrétní datum oslav Dne mírotvůrců by mělo být projednáno s veteránskými organizacemi. Igor Smolii zase řekl, že mezirezortní koordinace dokumentu je téměř dokončena. Poznamenal, že ruské ministerstvo obrany zorganizovalo práce na vytvoření rezortní medaile „Účastník mírové operace“.

Ruští vojenští mírotvorci / Foto: rus-pmr.ru

Počínaje rokem 2016, v ozbrojené síly Ach Ruská Federace Na 25. listopad připadá nový svátek – ustanovený výnosem prezidenta Ruské federace v srpnu 2016.

25. listopad nebyl jako datum oslav vybrán náhodou. V tento den v roce 1973 se skupina sovětského vojenského personálu zúčastnila na oficiální úrovni v rámci mírové operace na Blízkém východě.

Samotné mírové síly OSN jsou ozbrojené kontingenty členských států OSN, které jsou formovány a vysílány do konfliktních oblastí, aby společnými akcemi předcházely nebo eliminovaly ohrožení míru a bezpečnosti. Ty, jinak známé jako „modré přilby“, vznikly jako jeden z nástrojů pro udržení míru, předcházení konfliktům a zajištění mírové iniciativy.

K zapojení vojenských mírových jednotek do mírových operací v určitých regionech dochází v případě neuspokojivých výsledků dříve přijatých ekonomických a politických opatření. Metody používání modrých přileb se mohou lišit od sledování a hlídek až po vojenské demonstrace a blokády.

Povaha operací prováděných mírovými silami OSN se postupem času měnila a stala se složitější. Od banální, ale dodnes účinné kontroly nad demarkační linií válčících stran, po zajišťování práva a pořádku na kontrolovaných územích a předcházení humanitárním katastrofám. To si vyžádalo doplnění kontingentu „modrých přileb“ kromě armády o zástupce policie a civilních specialistů. Bylo to dáno jednak faktorem postupného získávání a hromadění zkušeností mírovými silami, jednak tím, že povaha samotných konfliktů se ve druhé polovině 20. století stávala stále složitější.

Ve snaze zdůraznit význam mise svěřené na bedra mírových sil ustanovilo Valné shromáždění OSN v roce 2002 Mezinárodní den mírových sil OSN, který se každoročně slaví 29. května. Toto památné datum, jak jej pojali iniciátoři jeho založení, vyzývá k uctění památky padlých mírových jednotek a také k poctě tvrdé práci těch, kteří kdy sloužili nebo nadále slouží v řadách mírové síly OSN.

Stojí za zmínku, že za prvních čtyřicet let své existence provedla OSN asi 13 mírových operací se zapojením Modrých přileb. V roce 1973 se podobné operace zúčastnili i zástupci SSSR, kdy na Blízký východ dorazila skupina sovětských důstojníků jako vojenští pozorovatelé. Po rozpadu SSSR se Rusko, jako hlavní nástupce zmizelého státu, nadále účastnilo práce OSN, a to i pokud jde o činnost vojenského mírového kontingentu. Samostatným aspektem činnosti ruských vojenských mírových sil byla jejich účast na zajišťování míru v SNS i v rámci CSTO.

Foto: vesti.az

V roce 1995 získala činnost ruských mírových sil legislativní základ, a to díky Dekretu prezidenta Ruské federace, který upravuje postup účasti Ruska v mírových misích.

Ruské vojenské mírové síly se podílely na zajišťování míru v takových zemích a regionech, jako je Bosna a Hercegovina, Jižní Osetie, Abcházie, Podněstří, Súdán, Sierra Leone, Středoafrická republika, Čad, Libérie, Kosovo, Tádžikistán, Angola. Vezmeme-li v úvahu i aktivity vojenských pozorovatelů, kteří nemají z titulu svého postavení právo nosit zbraň, ale jsou chráněni diplomatickými právy, pak bude geografie účasti ruských vojenských mírových sil mnohem širší.

Zvláštní postavení vojenských mírových jednotek je zavazuje udělat hodně, protože odpovědnost za jejich činy je velmi vysoká. V tomto ohledu výcvik ruských vojenských mírových jednotek provádí 15. samostatná strážní motostřelecká mírová brigáda Centrálního vojenského okruhu, speciálně vyčleněná pro tento účel. Rozhodnutí prezidenta Ruské federace určuje počet a složení přidělené brigádou k účasti na mírových operacích.

Příspěvek ruských vojenských mírových sil k předcházení vojenským konfliktům, zadržování agresivních akcí znepřátelených stran v různé regiony svět je velmi vysoko.

25. listopad je nový, ale velmi významný profesní svátek, protože jej slaví lidé, kteří jsou povoláni adekvátně reprezentovat Rusko jako garanta míru kdekoli na naší planetě.

MOSKVA, Calend.ru
21

Ochrana světa je skutečně smysluplná a vynikající profese. Jeho význam je určován na základě hlavního požadavku civilizace – bezpečnosti a rozvoje. Neexistuje žádná bezpečnost – a vývoj je ze své podstaty nemožný. Na druhé straně nedochází k žádnému vývoji – mohou nastat bezpečnostní problémy. K výkonu funkce zajišťování bezpečnosti mimo zemi odpovídá mírový kontingent, který dostává odpovídající mezinárodní mandát, včetně mandátu na úrovni regionálních dohod.

Od roku 2016 se v Ozbrojených silách Ruské federace slaví nový svátek 25. listopadu - Den ruských vojenských mírových sil(neplést s Mezinárodním dnem mírotvůrce). Byla zřízena odpovídajícím výnosem prezidenta Ruské federace v srpnu loňského roku.

Historická zmínka o tomto svátku sahá do 25. listopadu 1973 – dne, kdy do Egypta dorazila první skupina sovětských důstojníků skládající se z 36 osob, aby se podílela na urovnání vypuknutí arabsko-izraelské krize. Sovětští míroví vojáci byli oficiálně zařazeni do mise OSN. Vojenský personál ozbrojených sil SSSR byl zapojen do skupiny pozorovatelů pro dodržování režimu příměří v oblasti Suezského průplavu i na Golanských výšinách.

Svědci vyslání prvního sovětského mírového kontingentu v rámci zahraniční mise OSN říkají, že Sovětský svaz přistupoval k výběru se zvláštní odpovědností. Výběr důstojníků byl proveden z pěti tisíc uchazečů. Byli vybráni podle řady kritérií, včetně nejen „rozdílu v boji a politice“, ale také znalostí cizí jazyk. V první řadě byl upřednostněn vojenský personál, který mluví plynně arabština.

Po roce 1973 se rozšířily hranice zapojení domácích mírových sil. Jedná se o mise v Libanonu, Kambodži, Sieře Leone, Súdánu, Angole, Demokratické republice Kongo aj. Po rozpadu SSSR se ruští míroví vojáci podíleli na práci mezinárodních misí v republikách bývalé Jugoslávie Gruzie a Tádžikistán.

Po čtvrt století zajišťovali ruští vojáci mír na březích Dněstru. Navzdory všem pokusům některých moldavských politiků vytlačit ruský kontingent z Podněstří, vojenský personál ruských ozbrojených sil zaujal své pozice s jediným cílem zabránit opětovnému vypuknutí války na Dněstru. Ruské mírové síly, stejně jako celý lid Podněsterské moldavské republiky, se dnes bohužel ocitají v blokádě. Abyste provedli rotaci, dopravili vše potřebné na mírovou základnu, musíte pokaždé vyrazit do těch nejreálnějších politických bitev - aby se bitvy nakonec nepřelily do kategorie vojenských. Je zřejmé, že v Kišiněvě je stále dost horkých hlav, které stále věří, že krizi lze překonat „malou vítěznou válkou“ proti Podněstří.

Ruské mírové síly udržovaly mír i v Zakavkazsku. V roce 1992 přispěly smíšené mírové síly k zastavení gruzínsko-osetského konfliktu na území Jižní Osetie. Ruští mírotvorci tehdy museli vynaložit velké úsilí na zachování mechanismu smíšených mírových sil v zóně vojenské konfrontace. Důvodem zjevných potíží ruské mise v Gruzii bylo, že gruzínský kontingent otevřeně pracoval na diskreditaci mírových sil ruských ozbrojených sil. Oficiální Tbilisi udělalo vše, aby představilo ruské vojáky jako osoby „porušující svou přítomnost v Jižní Osetii mezinárodní zákon". Co to nakonec vyústilo, si všichni moc dobře pamatují.

Dne 8. srpna 2008, 8. srpna 2008, na osobní rozkaz nejvyššího velitele gruzínských ozbrojených sil prezidenta Michaila Saakašviliho zaútočily gruzínské jednotky nejen na spící Cchinval, ale také na místo ruského mírového kontingentu. V předvečer této agrese gruzínští pozorovatelé opustili velitelství a prapor spolu s pravidelnými jednotkami, které vtrhly do města, zahájil palbu na Cchinval a na pozice ruského čs. Mezinárodní komise a očití svědci následně potvrdili, že úplně první střely explodovaly přesně poblíž místa ruských mírových sil. Ruský a osetský MS musely zaujmout obranné pozice a bojovat a chránit civilní obyvatelstvo. A jen díky vojenské operaci, která měla agresora donutit k míru, bylo zastaveno skutečné vyhlazování osetského lidu v Jižní Osetii.

Toto je jeden příklad toho, jak se někteří politici, snažící se hrát krvavé hry v zájmu svých nohsledů, snaží zbavit jednoho mírového kontingentu jako popravčího a druhého jako rukojmí.

Dnes se projednávají možnosti rezoluce o mírové misi na Donbasu.

Podstatou ukrajinské verze dokumentu je, že mírové jednotky by měly být rozmístěny po celém území Donbasu, včetně úseku rusko-ukrajinské hranice, který Ukrajina nekontroluje. Moskva zase trvá na tom, že funkce kontingentu by se měly omezit pouze na ochranu pozorovatelů OBSE na hranici Ukrajiny s neuznanými republikami – ve formátu Minsk-2.

Pokud vezmeme v úvahu samotnou podstatu mírových misí, pak je ukrajinský návrh ze své podstaty chybný. Místo mírových sil není v týlu jedné ze stran konfliktu, ale na linii konfrontace. Nejsou to pohraničníci, aby stáli na hranici mezi Donbasem a Ruskem, ani okupační jednotky, které by obsadily celé území republiky. Mnoho politických pozorovatelů s tím souhlasí, ale v jiné otázce se jejich názory lišily.

Je samotná přítomnost mírových sil v zóně konfliktu mezi Ukrajinou a republikami DLR a LLR skutečně nezbytná? Jasně, dnes to nelze jednoznačně posoudit. Ruská touha zastavit válku, zastavit oběti a ničení je také pochopitelná. Nelze ale nespočítat akce ze strany Západu, který se může pokusit zatlačit mírové síly právě na hranici mezi Ruskem a neuznanými republikami. A to zároveň znamená změnu postavení Ruska ve vnitroukrajinském konfliktu. Strany konfliktu již nejsou DLR a LLR na jedné straně a Kyjev na straně druhé, ale Rusko a Ukrajina. To znamená, že to, co pan Porošenko hledá, to, co říkají přes Atlantik, se stává jakoby „faktem“: „Rusko je agresor“.

25. listopadu 1973

Sarajevo, 1995-1997.

Angola 1995-1996.

Kosovo, 1999-2003.

Súdán, 2006-2012.

Den ruských vojenských mírových sil

Den ruských vojenských mírových sil se slaví každoročně 24. listopadu. Tento den je určen nejen k upoutání pozornosti politické problémy v řadě zemí, ale také vyzývá každého, kdo má možnost podílet se na organizaci udržování mírové situace a předcházení tomu, aby se polovojenské neshody změnily v plnohodnotné války.

Mírové síly OSN, jejichž součástí jsou ruské mírové jednotky, jsou tvořeny ozbrojenými kontingenty jednotlivých členů OSN, které jsou vysílány do určených regionů, aby eliminovaly odcházející hrozbu míru. Modré přilby plní úkoly různého charakteru - od standardního sledování a hlídek až po blokádu území a operační zásah.

Postupem času se úroveň operací mírových sil zřejmě měnila. Kontrola hraniční linie mezi válčícími stranami si vyžádala zavedení řady civilních specialistů do policejní skupiny. Jak ukazuje praxe, povaha konfliktních střetů ve druhé polovině 21. století a na počátku 20. století se stává akutním a rozsáhlým, proto jsou akce mírových sil neocenitelné.

Historie založení památného data

Samotná oslava je považována za relativně mladou, protože byla založena teprve v srpnu 2016 v souladu se státním dekretem současného prezidenta Ruska Vladimira Putina. Datování dne ruské vojenské mírové jednotky nebylo zvoleno náhodou, ale na základě historických událostí. Skupina mírových sil ze Sovětského svazu 25. listopadu 1973 se podílel na urovnání mezinárodního konfliktu na Blízkém východě, který vypukl mezi dvěma znepřátelenými stranami.

Jednou ze stran konfliktu byla řada arabských států, militarizovaných radikálních sdružení, část původního arabského obyvatelstva Palestiny. Proti nim stálo sionistické hnutí z Izraele.

Když neshody přesáhly hranice Palestiny a nabyly velkého celosvětového rozsahu, sovětský vojenský personál na příkaz vedení země dorazil do Egypta jako součást mírové mise Organizace spojených národů. Hlavním cílem této mise bylo udržení míru po arabsko-izraelské válce.

Účast ruských mírových sil v mezinárodních konfliktech

Od konce roku 1991 se Ruská federace jako právní nástupce Sovětského svazu a jako člen stálé Rady bezpečnosti OSN obnovila účast na mírových operacích. Již v té době působili pozorovatelé z naší země na území Izraele, Sýrie, Egypta, Mosambiku, Libanonu a Kambodže. Ruská iniciativa přišla vhod. S rozpadem SSSR vypukly lokální konflikty v několika státech najednou - v Jižní Osetii, Gruzii, Abcházii a Tádžikistánu.

Ruské mírové jednotky se účastnily mezinárodních operací OSN v rámci jugoslávské krize. Kromě toho jsou na kontě mírových sil Ruské federace tyto mise:

Bosenská válka, 1992-1995.

Sarajevo, 1995-1997.

Angola 1995-1996.

Bosna a Hercegovina, 1995-2003.

Kosovo, 1999-2003.

Súdán, 2006-2012.

Konflikt ve Středoafrické republice, 2008-2010.

Příspěvek mírových sil Ruské federace v rámci předcházení ozbrojeným konfliktům a odvrácení agrese znepřátelených skupin je nesporně vysoký. To vám umožní posoudit objem a výsledek provedených úkolů.