Nejneobvyklejší silniční křižovatky. Dopravní přestup Motýlí přestup aut z pohledu

Na rozdíl od standardních křižovatek dopravní křižovatka umožňuje volný pohyb vozidel tím, že jim umožňuje objíždět křižovatky a semafory. Ale někdy mohou být konce extrémně složité a skládají se z několika úrovní. Níže je uveden seznam deseti nejtěžších silničních uzlů na světě.

South Bay Interchange je masivní přestupní uzel v Bostonu, Massachusetts, Spojené státy americké. Byl postaven na konci 90. let v rámci projektu „Big Dig“.

A4 a E70 je komplexní silniční křižovatka v Miláně v Itálii.

Osmá na seznamu deseti nejtěžších silničních uzlů na světě je mimoúrovňová křižovatka Xinzhuang, která se nachází v čínské Šanghaji.

Na sedmé pozici je Higashiosaka Loop, uzel silniční dopravy nacházející se v japonské Ósace.

Šesté místo zaujímá Interchange of I-695 a I-95, komplexní dopravní přestupní uzel nacházející se v Baltimore County, Maryland, USA.

Kennedy Interchange je silniční křižovatka na severovýchodním okraji města Louisville, Kentucky, USA. Jeho stavba začala na jaře 1962 a byla dokončena v roce 1964.

Soudce Harry Pregerson Interchange je dopravní uzel v Los Angeles, Kalifornie, Spojené státy americké. Byl otevřen v roce 1993 a byl pojmenován po federálním soudci Harrym Pregersonovi.

Tom Moreland Interchange je dopravní přestupní uzel nacházející se severovýchodně od Atlanty, Georgia, Spojené státy americké. Byl postaven v letech 1983 až 1987 a pojmenován po Tomu Morelandovi, jednom z předních specialistů na stavbu silnic ve Spojených státech. Centrum v současnosti obsluhuje asi 300 000 vozidel denně.

Gravelly Hill Interchange je komplexní silniční křižovatka v Birminghamu v Anglii, lépe známá pod přezdívkou Spaghetti Junction. Otevřena byla 24. května 1972. Rozkládá se na 12 hektarech a zahrnuje 4 km spojovacích cest.

Viadukt Puxi je velký šestiúrovňový silniční dopravní uzel v historickém centru Šanghaje v Číně.

Podle SP 34.13330.2012 by měly být křižovatky a uzly na různých úrovních (dopravní uzly) akceptovány v následujících případech:

– na silnicích kategorie IA a 1B – se silnicemi všech kategorií;
– kategorie I – se silnicemi, jejichž předpokládaná intenzita dopravy přesahuje 1000 vozidel/den;
– kategorie IB se šesti a více jízdními pruhy – se silnicemi všech kategorií;
– kategorie II a III – mezi sebou s celkovou předpokládanou intenzitou dopravy více než 12 000 vozidel/den.

Křižovatky a křižovatky silnic v záměru jsou umístěny v přímých úsecích nebo v obloucích o poloměrech minimálně 2000 m na silnicích IA, 1B, č. a II kategorie a o poloměrech minimálně 800 m na silnicích III. a IV. kategorie.

Křižovatky a křižovatky na silnicích kategorie IA jsou mimo limity osad poskytovat ne více než každých 10 km, na silnicích kategorie 1B a II - 5 km a na silnicích kategorie III - 2 km s přihlédnutím ke specifickým podmínkám (rozvoj, obrys stávající silniční sítě atd.).

Přepravní uzly na dálnicích na různých úrovních jsou klasifikovány podle jejich obrysu a způsobu organizace provozu na nich.

Podle výkres plánu Dopravní přestupní uzly lze rozdělit na následující skupiny:

– jetelovitá;
- prsten;
– křížový;
– složité křižovatky s polopřímými a přímými výjezdy vlevo;
– sousedství.

Podle způsob organizace odbočení vlevo(Obr. 5.19):

– nepřímé;
– podél prstence;
– polopřímé;
- rovný.

V praxi tuzemského projektování jsou nejrozšířenější jetelovité křižovatky dálnic s nepřímým levým odbočením (obr. 5.20).

V tomto případě se rozlišují následující typy křižovatek:

– plný jetelový list, zajišťující úplný provoz ve všech směrech (obr. 5.20, A);
– stlačený jetelový list, uspořádaný ve stísněných městských podmínkách (obr. 5.20, b).

Rýže. 5.19.

A– nepřímé; b– podél prstence; PROTI– polopřímé; G- rovný.

Rýže. 5.20.

A– s osmi jednokolejnými sjezdy; b– se čtyřmi dvoukolejnými sjezdy

Při křížení jako čtyřlístek je uprostřed instalován nadjezd. Křižující se komunikace jsou propojeny rampami - jednokolejnými nebo dvoukolejnými (viz obr. 5.20).

V prvním případě je počet východů osm. V tomto případě se čtyři výjezdy používají pro odbočení doprava a čtyři - doleva. Výjezdy používané pro odbočování doleva připomínají jetelové listy – odtud název dopravní křižovatky.

Ve druhém případě je počet výjezdů čtyři, přičemž každý výjezd slouží k odbočení vpravo i vlevo.

Přednost by měla být dána čtyřlístku s osmi jednokolejnými rampami před čtyřmi dvoukolejnými rampami, protože každá dvoukolejná rampa má protisměrný provoz, což snižuje bezpečnost provozu přes křižovatku.

Při křížení silnice I. kategorie se silnicemi nižších kategorií (III–V), jakož i na silnicích II.–IV. kategorie se používají křižovatky typu neúplný čtyřlístek umožňující křižovatky na stejné úrovni levotočivých proudů. v sekundárních směrech (obr. 5.21).

Rýže. 5.21.

A– částečný čtyřlístek se čtyřmi jednokolejnými výjezdy; 6 – se dvěma dvoukolejnými rampami umístěnými v přilehlých čtvrtích; PROTI- totéž v příčně ležících čtvrtích; G– neúplný jetelový list na břehu řeky

Jsou možné následující odrůdy neúplného čtyřlístku:

– se čtyřmi jednokolejnými výjezdy (obr. 5.21, A);
– dvě dvoukolejné rampy umístěné v sousedních čtvrtích (obr. 5.21, b);
– dvě dvoukolejné rampy umístěné v příčně ležících čtvrtích (obr. 5.21, c);
– v podmínkách husté zástavby z důvodu úspory místa vyhrazeného pro přestupní uzlu, když je přestupní uzel umístěn souběžně s řekou, silnicí nebo železnicí (obr. 5.21, G).

Všechny čtyřlístky se napojují na vozovky křížících se komunikací z pravé strany, což je plně v souladu se základním principem projektování dálnic, podle kterého by odbočky a přípojky komunikací na dálnicích měly být umístěny na pravé straně (ve směru jízdy ).

Mezi výhody úplných jetelových křižovatek patří zajištění oddělení dopravních proudů ve všech směrech bez křížení proudů při dvou křižujících se dálnicích.

Náklady na vybudování křižovatek s čtyřlístky jsou nízké, protože mají jeden nadjezd. Křižovatky ve tvaru jetele na dálničních křižovatkách však mají také nevýhody, které omezují jejich rozsah použití:

– velká plocha zabraná přestupním uzlem;
– auta zatáčí doleva při nízkých rychlostech (ne více než 50 km/h) s výraznými přejezdy (až 0,5–0,9 km), což prodlužuje dobu jízdy uzlu;
– vzhledem ke značné délce ramp jsou objemy a náklady na zemní práce a vozovku relativně vysoké;
– potřeba dalších opatření k zajištění bezpečného pohybu chodců.

Je třeba poznamenat, že auta vyjíždějící z jedné z křižujících se silnic na levotočivém výjezdu č. 1 se nemohou volně a bez překážek zařadit do proudu provozu na jiné komunikaci, neboť potkávají auta mířící na přilehlý levotočivý výjezd č. 2 (obr. 5.22). Se zvyšující se intenzitou dopravy na smyčce levého odbočení výjezd č. 1 se zvyšuje počet vozů v mezismyčkovém úseku 1mp. Díky tomu na něm rychlost nepřesahuje 50–60 km/h.

Rýže. 5.22.:

1 – silnice; 2 – odbočka vlevo výjezd č. 1; 3 – odbočka vlevo výjezd č. 2;

PROTI 1 – rychlost na hlavní silnici; Vikh – rychlost na vjezdu na exit č.2

List jetele má čtyři úzké skvrny zvané hrdla. Jejich přítomnost vede ke snížení kapacity levotočivých výjezdů a nárůstu dopravních nehod. V důsledku toho je použití jetelového listu vhodné pouze v případech, kdy je intenzita levotočivého provozu relativně nízká.

Na dálnicích, za přítomnosti jednoho nebo více silných levotočivých dopravních proudů, kdy výstavba konvenčního smyčkového (nepřímého) sjezdu způsobuje neodůvodněné ztráty spojené s přejížděním vozidel, je snížení nebo eliminace přejezdů dosaženo vybudováním polopřímého nebo rovné výjezdy vlevo.

Při použití polopřímých výjezdů vlevo (obr. 5.23, A A 6) auto ujede podstatně kratší vzdálenost než u nepřímých zatáček a nejprve zatočí doprava a poté doleva.

Na křižovatce (obr. 5.23, A) dopravní tok na polopřímém výjezdu vlevo slunce se vyskytuje částečně mimo křižovatku při vyšší rychlosti než na výjezdech ze smyčky, protože poloměr oblouku je mnohem větší. Nevýhodou tohoto typu výjezdu je přítomnost dvou krátkých reverzních kruhových oblouků malého poloměru.

Na Obr. 5,23, b odbočovací provoz doleva slunce prováděné v rámci výměny. Tato možnost je výhodnější než předchozí, protože na výstupu nejsou žádné krátké zpětné oblouky o malých poloměrech.

Provoz vlevo (obr. 5.23, PROTI) se provádí přímo doleva. Otočení se provádí nejkratším směrem od vysoká rychlost, stejně jako v zatáčkách vpravo. Aby však bylo možné provést přímou levou zatáčku, křižující se silnice se musí rozvětvit na dvě části, což vede k potřebě přímého provozu v zatáčkách.

Rýže. 5.23.

a – s jedním polopřímým levotočivým výjezdem Slunce. b– s jedním přímým levotočivým výjezdem Slunce. PROTI– se dvěma přímými levotočivými výjezdy slunce A NE

Polopřímé a přímé výjezdy vlevo se nacházejí na více než 50 % schémat výměn a umožňují zvýšit rychlost dopravy na těchto výjezdech na 80 km/h.

Snížení přejezdů vozidel dosažené použitím polopřímých a přímých levotočivých výjezdů vede k výraznému nárůstu stavebních nákladů přestupního uzlu z důvodu nutnosti vybudování dvou nadjezdů pro každý levotočivý směr.

Kruhové křižovatky dálnic se vyznačují největší jednoduchostí organizace dopravy, vyžadují však výstavbu dvou až sedmi nadjezdů a velkou plochu výkupu pozemků.

Rozvodný okruh s pěti nadjezdy (obr. 5.24) je možný na křižovatkách silnic I. a II. kategorie s vysokou intenzitou dopravy a významným podílem vlevo odbočujících aut.

!!!

Rýže. 5.24.

Kruh se dvěma nadjezdy (obr. 5.25, a a b) používá se na křižovatce silnic vyšší kategorie (I–II) se silnicemi nižší kategorie (III–V), přičemž přímé proudy na vedlejší komunikaci se pohybují po okruhu. Ve stísněných podmínkách je vhodná varianta „prodloužený prsten“ (obr. 5.25, b).

Rýže. 5.25.

A– obyčejný; b – natažený ve stísněných podmínkách

Na vylepšeném typu distribučního okruhu je levotočivý provoz na okruh směrován nikoli po pravotočivých rampách, ale přes speciální levotočivé rampy umístěné uvnitř okruhu (obr. 5.26, Obr. A).

Rýže. 5.26.

A– vylepšené; b– turbína

K přechodu levotočivého provozu z kruhového objezdu na hlavní silnici dochází přes pravotočivé výjezdy. Nevýhodou tohoto typu křižovatky je přítomnost krátkých zpětných oblouků malého poloměru na levotočivých výjezdech.

V průsečíku turbínového typu (obr. 5.26, b) Levotočivý provoz je také veden po speciálních spirálových rampách – podobně jako voda protéká turbínou, odtud název přestupního uzlu. Na této mimoúrovňové křižovatce mají čtyři levotočivé dopravní proudy vlastní rampu s dalšími dvěma šikmými nadjezdy, které se spojují do odpovídajících odbočovacích ramp vpravo. Na kruhovém objezdu se nemísí levotočivý provoz s pravotočivým, jako na křižovatce, jako je distribuční okruh. V úsecích pravotočivých výjezdů je však pozorováno směšování toků. Křížení turbínového typu má sedm nadjezdů.

Vylepšené typy a typy s křížením turbín mají vyšší stavební náklady ve srovnání s konvenčním typem distribučního prstence.

Pokud při křížení dálnic na různých úrovních existuje jeden nebo dva silné levotočivé proudy, pak je vhodné vytvořit pro tyto proudy Lepší podmínky oproti jiným, tzn. zařídit pro ně polopřímé a rovné levotočivé výjezdy (obr. 5.27).

Na Obr. 5,27, A Je znázorněno schéma záměny typu prodlouženého rozvodného okruhu s jedním polopřímým levotočivým výjezdem umístěným mimo okruh. Na mimoúrovňové křižovatce je sedm nadjezdů, dva z nich jsou šikmé (pro odbočení vlevo).

Hruškový typ křižovatky získaný kombinací prvků křížení čtyřlístku a turbínového typu je znázorněn na Obr. 5,27, b. Jízdní podmínky při odbočování vlevo ve směrech slunce A D.B. mnohem lepší než ve směrových odbočkách INZERÁT A S A. Mimoúrovňová křižovatka má pouze čtyři nadjezdy, z nichž jeden je šikmý.

Na Obr. 5.27, c ukazuje dopravní křižovatku se dvěma nepřímými (smyčkovými) odbočkami vlevo ve směrech INZERÁT A SA a dvě přímky - ve směrech slunce A B.D. Nevýhodou tohoto oddělení je, že toky v přímých směrech se rozvětvují a pohybují po zakřivených trajektoriích. Křižovatka má pět nadjezdů, z toho čtyři šikmé.

Rýže. 5. 27.

A– prodloužený rozvodný kruh s jedním polopřímým levotočivým výjezdem; b– křižovatka hruškovitého tvaru se dvěma přímými levotočivými výjezdy; PROTI– prodloužený čtyřlístek se dvěma rovnými levými zatáčkami

U výkonných čtyř levotočivých proudů se používají schémata s přímými levotočivými výjezdy: křižovatky ve tvaru kosočtverce a typ křivočarého čtyřúhelníku (obr. 5.28).

Na křižovatce ve tvaru kosočtverce (obr. 5.28, A) Každý odbočovací tok doleva a doprava má svůj vlastní výstup, takže v rámci přestupního uzlu nedochází k míšení toků zatáček doleva a doprava. Všechny levotočivé výjezdy jsou rovné - odbočuje se přímo vlevo, rychlosti na všech výjezdech jsou vysoké, nedochází k přejíždění. Výměna je jednoduchá v konfiguraci a řidiči se v ní snadno orientují. Nevýhoda: velký počet nadjezdů - 9, z toho 8 šikmých.

Diagram vypadá jako křivočarý čtyřúhelník (obr. 5.28, 6) Nadjezdy jsou instalovány pro každý směr křižovaný na hlavních silnicích a na výjezdech s odbočením vlevo. Celkem má křižovatka 16 nadjezdů, z toho 12 šikmých. Tato křižovatka má největší počet nadjezdů ze všech možných variant křížení ve dvou úrovních. Odpojení, stejně jako předchozí, má jednoduchou konfiguraci. Má rovné levotočivé výjezdy, které nikde neprotínají pravotočivé směry.

Rýže. 5.28.

A– ve tvaru diamantu; b– jako křivočarý čtyřúhelník

Křížová křižovatka s pěti nadjezdy (obr. 5.29) se používá ve stísněných podmínkách, například v městských oblastech, při křížení ekvivalentních dálnic se silnými dopravními toky. Kromě minimální plochy zabraného pozemku se tento typ křižovatky vyznačuje minimálním opětovným provozem pro levotočivý a pravotočivý provoz, vyžaduje však vybudování pěti nadjezdů (ačkoli na šířku menší než u typu čtyřlístku). přestupní uzel) a eliminuje možnost obratu v rámci dopravního uzlu.

Křižovatky dálnic na různých úrovních jsou rozděleny na úplné, zajišťující výměnu dopravy ve všech směrech, a neúplné, které mají zóny křížení dopravních toků na stejné úrovni nebo zóny prolínání.

V praxi domácího projektování dálnic jsou nejběžnější křižovatky na různých úrovních pomocí typu potrubí (obr. 5.30).

Rýže. 5.29.

Rýže. 5.30.

A – S umístění levého odbočovacího výjezdu vpravo od nadjezdu; 6 – vlevo od nadjezdu

Tento typ abutmentu je odvozen od použití jetelových prvků. Každý odbočovací proud má svůj vlastní výjezd, ale protože levotočivé proudy sdílejí na velké vzdálenosti společné koryto s odbočovacími proudy vpravo, výjezd na tomto úseku je dvoukolejný s provozem v opačných směrech.

Podmínky pro levotočivý provoz na této křižovatce jsou odlišné pro levotočivý provoz z hlavní silnice a provoz z přilehlé komunikace.

V závislosti na velikosti levotočivého provozu na hlavní a přilehlé komunikaci mohou být levotočivé výjezdy umístěny vpravo (obr. 5.30, Obr. A) nebo vlevo od nadjezdu (obr. 5.30, b).

Pokud je intenzita levotočivého provozu z hlavní silnice na přilehlou větší než levotočivá doprava jedoucí na hlavní, pak schéma na Obr. 5:30, A.

Trubkové spojení zajišťuje oddělení dopravy ve všech směrech při odcizení relativně malé plochy pozemku a nízkých stavebních nákladů.

Typ spojení listů (obr. 5.31) je poloviční jetelový list. Na této křižovatce, stejně jako na křižovatce trubkového typu, má každý otočný proud svůj vlastní výstup. Tento typ napojení poskytuje větší bezpečnost provozu než potrubní, protože po celé délce odbočovacích ramp není žádný protisměrný provoz. Ve srovnání s potrubním spojem zabírá tento spoj větší plochu.

Na polonedokončené křižovatce čtyřlístku (obr. 5.32) má každý odbočovací proud svůj vlastní vývod, všechny proudy ústí do vozovek po pravé straně. Doprava se zatáčkou vlevo se pohybuje tak, že nejprve odbočíte doleva, poté doprava. Nevýhoda: existuje jeden průsečík toků v jednom směru.

Rýže. 5.32.

A– pod úhlem přechodu 90° (křižovatka ve tvaru T); b

Kruhový typ připojení je získán na základě použití prvků distribučního prstence (obr. 5.33). Všechny sjezdy se spojují do okruhu a vozovky hlavní silnice po pravé straně, okruh sousedí s pravotočivým sjezdem po levé straně. Na prstenci se levotočivé toky vzájemně mísí. Dopravní uzel má

Rýže. 5.31.

A– pod úhlem dosednutí 90" (abutment ve tvaru T); b– s ostrým úhlem spojení (spojení ve tvaru X)

jednoduchý formulář a snadný pro řidiče. Křižovatka má dva nadjezdy.

Rýže. 5.33.

A– pod úhlem dosednutí 90“ (abutment ve tvaru T); b– s ostrým úhlem spojení (spojení ve tvaru X)

Křižovatky s paralelním uspořádáním pravotočivých a levotočivých ramp jsou řešeny jako křižovatka tvaru T nebo zakřivený trojúhelník ve tvaru X (obr. 5.34). Tyto křižovatky jsou podobné typu křížení ve tvaru kosočtverce (viz obr. 5.28). Provoz vlevo odbočuje přímo doleva. Na mimoúrovňové křižovatce nedochází k mísení dopravy odbočující vlevo a vpravo. Z hlediska pohodlí a bezpečnosti provozu jsou tyto křižovatky nejlepší ze všech možných. Dopravní uzly mají tři šikmé nadjezdy.

Rýže. 5.34.

A– trojúhelníkový typ ve tvaru T; b– podle typu křivočarého trojúhelníku ve tvaru X

Gokhman V.A. Křižovatky a křižovatky dálnic. M.: Vyšší škola. 1989.

Doba čtení: 4 minuty. Zhlédnutí 3,3 tis. Publikováno 25. června 2014

Dopravní zácpy jsou prokletí každé moderní metropole. Aby ušetřili obyvatelům města čas a rozložili dopravní toky, konstruktéři se někdy uchýlí k úžasným řešením, o kterých budeme hovořit v našem materiálu.

Soudce Harry Pregerson kruhový objezd, Los Angeles

Jedna z nejsložitějších silničních struktur na světě, kombinující trasy osobní dopravy, Harbour Transit Road a Los Angeles Metro Green Line, byla otevřena v roce 1993. Tato záludná spleť silnic, která se nachází na křižovatce I-105, která vede z El Segundo do Norwalk, a I-110, která vede ze San Pedra do Los Angeles, nese z nějakého důvodu jméno federálního soudce Harryho Pregersona. Stejně jako slavný muž zákona, který dokázal proplout džunglí soudního sporu o stavbu I-105, i dálniční křižovatka bravurně řeší nekonečné dopravní proudy. Za jediný den projede tento labyrint, který umožňuje otočit se jakýmkoliv směrem na všech úsecích trasy, více než 500 tisíc aut. Je tu jen jeden problém – pokud přehlédnete tu jednu pravou zatáčku a inženýrský zázrak se pro vás promění v nekonečný Mobiův pás.

Cyklistický kruhový objezd, Eindhoven

Vládní podpora pro cyklisty nasazené v Holandsku vedla k úžasným výsledkům: minulé roky Většina obyvatel země preferuje v každodenním životě ekologickou a ekonomickou dvoukolovou dopravu. Pro pohodlí těch, kteří se rozhodli vzdát se aut, začala vznikat speciální infrastruktura – například unikátní silniční uzel The Honvering v Eindhovenu. Tento kruhový ocelový most, zavěšený nad rušným dopravním uzlem, umožňuje objíždění dopravy. Úžasná konstrukce je podepřena na centrálním 70metrovém pilíři pomocí kovových lanek a pro spolehlivost je také vyztužena betonovými sloupy. Tvůrci The Hovering tvrdí, že budoucnost spočívá v takových technologiích, eliminujících dopravní nehody a zdobení krajiny neobvyklými futuristickými vzory.

Gravelly Hill Interchange, Birmingham

Stavba zamotané, nitkovité silniční křižovatky v Birminghamu trvala čtyři roky. Mnoho technologických problémů a inženýrských zádrhelů stálo v cestě projektantům, kteří byli nuceni spojit dvě železniční tratě a 18 silničních tras do jedné sítě, od státní silnice A38 vedoucí z Cornwallu do Northampshire až po úzké venkovské silnice beze jména a propojení to vše přes tři kanály a dvě řeky. Aby byla zajištěna lepší průchodnost a dobrá stabilita, byli stavitelé nuceni znovu položit téměř 22 kilometrů povrchu vozovky a nainstalovat 59 sloupů, přičemž dálnici umístili do pěti úrovní různých výšek. S lehkou rukou reportéra místních novin dostal výsledek tvrdé práce, který se světu objevil v květnu 1972, hravou přezdívku „Spaghetti Denouement“. Tento děsivý design bolestně připomíná „směs talíře těstovin a neúspěšného pokusu uvázat stafordšírský uzel“.

Dopravní přestup na náměstí Taganskaya, Moskva

Na Garden Ringu se často ztratí i ti, kteří znají „pravidla hry“ a již dlouhou dobu se pohybují po Taganských ulicích a uličkách. Co můžeme říci o těch, kteří se poprvé ocitli na křižovatce nejrušnějších silnic v Moskvě, která se nachází v srdci centrálního obvodu hlavního města. Tam, kde se most Bolšoj Krasnokholmskij spojuje s ulicí Zemlyanoy Val, vždy vládne chaos. Několik dálnic vedoucích z ulic Nizhnyaya a Verchnyaya Radishchevsky, Goncharnaya, Marxistskaya, Vorontsovskaya, Taganskaya, Narodnaya a čítajících šest a více pruhů se hemží nekonečnými řadami aut. Neustálý hluk projíždějící dopravy je přerušován ostrými signály a dopravní zácpy v dopravních špičkách nemají konce. Barevný obraz jedné z nejhorších silničních křižovatek na světě dotvářejí dvě stanice moskevského metra, autobusová zastávka a téměř úplná absence značek.

Interchange na Place Charles de Gaulle v Paříži

Geniální francouzští urbanisté, kteří dali Paříži Hvězdné náměstí, pravděpodobně neměli dar předvídavosti. Během minulých staletí se „záplata“ u slavného Vítězného oblouku, živá i na poměry 19. století, proměnila v opravdové peklo pro motoristy. Navzdory skutečnosti, že z centrálního městského přehlídkového mola se jako paprsky hvězdy rozchází 12 rovných a širokých tříd v různých směrech a sbíhá se několik linek metra, RER, autobusových linek a dálnic, nejsou zde žádné semafory ani přednostní značky. Není divu, že i pařížští taxikáři, kteří po okolí jezdí stokrát denně, smutně vzdychají, když dostanou objednávku na náměstí Charlese de Gaulla. Ani intuice, ani dobrá znalost pravidel silničního provozu, ani dlouholeté řidičské zkušenosti vás nezachrání před hrůzou, která se zde odehrává během dopravní špičky: na mimoúrovňové křižovatce, která je hodnocena jako nejtěžší trasa na světě, se stane několik nehod. stát za hodinu.

Almaty je jedním z největších megaměst v Kazachstánu. Přirozeně, stejně jako jiná velká města rozvinuté země, se potýká s nutností vyřešit problém silničních uzlů. Dnes se při projektování dálnic dává přednost moderním technologiím a průzkumným metodám, založeným především na využití vysoce výkonných metod sběru informací o území: využití technologií GIS při zaměřování dálnic a staveb na nich, metody pozemní- základová a letecká digitální fotogrammetrie, satelitní systémy GPS navigace, metody elektronické tacheometrie, pozemní laserové skenování území a geofyzikální metody inženýrskogeologických průzkumů. Dopravní uzel je komplex silničních staveb (mosty, tunely, silnice) navržený tak, aby minimalizoval křižovatky dopravních proudů a v důsledku toho zvýšil kapacitu komunikace. Dopravní uzly primárně označují dopravní křižovatky na různých úrovních, ale tento termín se používá také pro zvláštní případy dopravních křižovatek na stejné úrovni. Stavebnictví dnes využívá nejnovější moderní technologie při výstavbě křižovatek pro zlepšení kvality a bezpečnosti křižovatek.

V našem městě se často používají přístroje jako Leica TC 407 švýcarské výroby a vyrábějí i různé elektronické svinovací metry a GPS systémy.

Také při výstavbě přestupních uzlů se používají nejnovější GIS programy, jako je Credo mix a AutoCAD. Tyto programy jsou speciálně navrženy pro řešení problémů ve výstavbě různých typů a složitostí.

Typy silničních křižovatek

Dopravní uzly na křižovatkách a uzlech dálnic v různých úrovních jsou nejsložitějšími uzly dálnic z hlediska návrhu plánu napojovacích ramp, podélných a příčných profilů, výškového uspořádání a organizace povrchového odvodnění. Mimoúrovňové křižovatky, uspořádané především na silnicích vyšších kategorií, jsou navrženy tak, aby eliminovaly křížení dopravních proudů v různých směrech na stejné úrovni s odpovídajícím zvýšením kapacity komunikace, dopravní rychlosti, úrovně dopravního pohodlí a bezpečnosti. Na příkladu složitého dopravního uzlu na obrázku 1 jsou znázorněny jejich hlavní prvky: křižovatky dálnic, odbočovací nájezdy vlevo, nájezdy vpravo, směrové nájezdy vlevo, nadjezdy.

Typ a základní schémata dopravních uzlů jsou dány mnoha faktory: kategoriemi křižujících se komunikací, budoucí intenzitou dopravních proudů ve směrech; reliéfní a situační rysy území v oblasti křižovatky nebo křižovatky atd. Z různých vypracovaných schémat pro dopravní uzly na křižovatkách a křižovatkách dálnic jsou na obrázku 2 znázorněny některé z nich, které se používají v praxi dopravních staveb .

Obrázek 1. Schéma komplexního dopravního uzlu na různých úrovních:

1 - křížení dálnic; 2 - odbočka vlevo výjezdy;

3 - odbočka vpravo výjezdy; 4 - směrné výjezdy vlevo; 5 - nadjezdy

Podle současných stavebních předpisů a pravidel pro navrhování jsou na dopravní křižovatky kladeny následující požadavky:

Schémata dopravních výměn na různých úrovních na silnicích kategorií I - II by neměla umožňovat, aby se doprava odbočovala doleva křížit s dopravními toky v hlavních směrech;

Křižovatky a křižovatky na silnicích kategorie I - II jsou poskytovány ne častěji než každých 5 km a na silnicích kategorie III - ne častěji než každé 2 km;

Výjezdy a vjezdy na silnice I. - III. kategorie jsou realizovány s výstavbou přechodových rychlostních pruhů;

Obrázek 2 - Schémata dopravních uzlů na křižovatkách a křižovatkách dálnic na různých úrovních:

a- záměna čtyřlístku; b, c, d, e - sdružené jetelovité mimoúrovňové křižovatky se směrovými levotočivými výjezdy; e - výměna „vymačkaný čtyřlístek“; g - výsledek „stlačený, neúplný jetelový list“; h - křižovatka ve tvaru kosočtverce; a - sousedí se směrovými výjezdy pro odbočení vlevo; l - Přilehlý typ „potrubí“; m - Sousedí se sousedními smyčkami pro odbočení doleva

V úsecích odboček a křižovatek ramp dopravních křižovatek se používají speciální typy přechodových oblouků, vyznačující se parabolickými nebo S-tvarovanými zákony změny křivosti a nejlepší způsob odpovídající podmínkám pohybu vozidel na nich proměnlivou rychlostí. Šířka vozovky po celé délce levostranných výjezdů se bere na 5,5 m a na pravotočivých výjezdech - 5,0 m.

Šířka ramen na vnitřní straně zatáček na výjezdech musí být nejméně 1,5 m a na vnější straně - 3,0 m. Podélné sklony na výjezdech z dopravních křižovatek na různých úrovních by neměly být větší než 40.

Jedním typem komplexního dopravního uzlu je jetelovitý. Koncem 60. let 20. století začaly v zahraničí převažovat jetelovité výměny skladů nad klasickými jetelovými. S touto konstrukcí výměny se výjezdy prodloužily a poloměr otáčení se odpovídajícím způsobem zvýšil, což umožňuje zvýšení rychlosti pohybu podél ní. V některých případech se třetí úroveň výměny používá k prodloužení ramp krátké smyčky.

Výhodou této křižovatky je, že je levná ve srovnání s jinými typy křižovatek a pro 2 dálnice se používají pouze 2 úrovně, sjezd je umístěn před nájezdem a kvantitativně se tak snižuje potřeba měnit toky před sjezdem z dálnice. Vysoká výměnná kapacita.

Nevýhody oddělení spočívají v tom, že jeden z toků musí převažovat nad druhým. Pokud se toky porovnají, pak je pro veřejnou dopravu nemožný průjezd zónou semaforu, se zvyšujícím se průtokem se může tunel ucpat, před další křižovatkou je potřeba větší vzdálenost.

Obrázek 3. Schéma výměny jetele

Další alternativou ke čtyřúrovňovému odpojovači úložiště je odpojovač turbíny (také nazývaný „Whirlpool“, v překladu „vír“). Typicky, výměna turbíny vyžaduje méně (obvykle dvě nebo tři) úrovně, s rampami výměny spirálovitě k jejímu středu. Zvláštností přestupního uzlu jsou rampy s velkým poloměrem otáčení, které zvyšují propustnost přestupního uzlu jako celku.

Výhodou je vysoká propustnost a sjezd je umístěn před nájezdem a také je snížena nutnost změny jízdního pruhu před sjezdem z dálnice.

Nevýhodou je, že vyžaduje hodně místa pro stavbu, vyžaduje výstavbu 11 mostů a náhlé změny výšky na rampových nadjezdech.

Obrázek 4. Schéma výměny

Obrázek 5 - Výměna v reálném životě (letecký snímek)

Světelnou křižovatku tvoří křižovatka dvou nebo více silnic pod libovolným úhlem (obvykle vpravo). Pojem „meziúrovňová křižovatka“ se používá pouze v případě, že je zde složitý světelný cyklus, existují jiné silnice pro odbočování nebo je provoz v jednom ze směrů zakázán.

výhody:

2. Možnost přidělení samostatného kola pro chodce.

Nedostatky

1. Problém odbočování vlevo při hustém provozu na jedné z komunikací;

2. V hustém provozu může čekací doba na zelené světlo dosáhnout 10 minut;

3. Při velkém provozu je velké riziko dopravních zácp.

Semafor s kapsou pro odbočení a odbočení doleva je instalován v případech, kdy již na jedné z ulic dochází k oddělení toků.

výhody:

1. Jednoduchost cyklů semaforů;

2. Stávající prostor u staré křižovatky je využit.

nedostatky:

1. Přetížení vozovky, na které se nacházejí „kapsy“, může vytvářet „dopravní zácpy“;

2. Při odbočování doleva (a někdy i při zatáčení do protisměru) musíte stát alespoň na dvou červených světlech (pro vyřešení tohoto problému je obvykle povoleno pravé odbočení na červenou);

3. Zhoršuje se situace pro chodce z důvodu zkrácení jízdního kola nebo zrušení přechodu prakticky bez světelné signalizace. Taková křižovatka se často staví společně s podzemní chodbou;

4. Je nutné odstranit překážky ve viditelnosti chodců, nebo hrozí nebezpečí odbočení vpravo.

Kruhový objezd v akci je založen na tom, že místo křižovatky je postaven kruh, do kterého se dá vjet a vyjet kdekoliv.

výhody:

1. Počet cyklů semaforů se snižuje na minimálně dva (pro přechody pro chodce a projíždějící auta), někdy se semafory ruší úplně;

2. Není problém odbočit vlevo (při jízdě vpravo);

3. Je možná větev více než čtyř silnic;

nedostatky:

1. Nemůže dát přednost žádné (hlavní) silnici; používá se zpravidla na silnicích s podobným přetížením;

2. Vysoké nouzové nebezpečí;

3. Potřeba jasně zohlednit toky chodců;

4. Je potřeba hodně místa navíc;

5. Kapacita je omezena obvodem;

6. Ne více než 3 jízdní pruhy.

Atypická řešení. K-prvek. Jedna ze silnic se nutně skládá ze tří segmentů, z nichž dva jsou silnice pro provoz, každý ve svém směru, a třetí je vyhrazený pruh, zatímco na křižovatce se střední pruh „mění“ s jednou stranou. Existují také zvláštní případy, kdy vyhrazený jízdní pruh opouští vedlejší silnici s přiděleným bulvárem

výhody:

1. Vyhrazený cyklus pro OT je kombinován s levým odbočením ze dvou jízdních pruhů;

2. Levé odbočení přechází s vytaženým odbočením dále přes střední jízdní pruh.

nedostatky:

Je nutné vzít v úvahu strukturu okolních ulic.

Typy mimoúrovňových křižovatek pro křižovatku dálnice a vedlejší silnice Parclo (Parclo). Příklad "půl sedmikrásky" nebo částečného jetele.

výhody:

1. Vyšší rychlost než typický jetel díky delším pruhům;

2. Levnější díky konstrukci kratších mostů;

3. Jsou zapojeny všechny směry;

4. Často navržený speciálně pro převahu levých zatáček.

nedostatky:

1. Je přidělena pouze část výjezdových/výjezdových pruhů. Není možné vybrat všechny pruhy;

2. Otočení z vedlejší silnice je v zásadě nemožné.

Semafor-tunel. Přímo na hlavní silnici je vybudován tunel (nebo nadjezd) pro dopravu, pro zbytek zůstávají semafory

Výhody

2. Veřejné dopravě prakticky neexistují žádné překážky;

3. Často je možné vytvořit horní zónu převážně pro pěší;

nedostatky:

1. Je nutná převaha jednoho z toků nad druhým. Pokud se toky porovnají, pak je pro veřejnou dopravu nemožný pohyb přes semaforovou zónu, jak se tok zvyšuje, tunel se může ucpat;

2. Před další křižovatkou je vyžadována větší vzdálenost oproti semaforu;

Výměna ve tvaru kosočtverce se změnou strany. Divergující diamantová výměna.

Jedna z variant postavená v USA.

Přímo na hlavní silnici je vybudován tunel (nebo nadjezd) pro dopravu, zatímco semafory zůstávají na druhé silnici. Navíc se na vedlejší komunikaci mění směr dopravy v mimoúrovňové křižovatce.

výhody:

1. Umožňuje zvýraznit převládající tok bez poškození vedlejší silnice;

2. Dvě fáze pro semafory místo tří v klasické křižovatce ve tvaru kosočtverce;

3. Ve srovnání s klasickou verzí výměny ve tvaru kosočtverce je propustnost větší;

4. Bezpečnost provozu byla zvýšena snížením rychlosti provozu na vedlejší silnici a menším počtem konfliktních bodů;

5. Je zde možnost odbočení na hlavní silnici.

nedostatky:

1. Neobvyklá organizace provozu může řidiče značně zmást. Je vyžadováno jasně viditelné značení.

2. Nelze pracovat bez ovládání semaforů.

Kruhový se zvýrazněným přímým směrem.

Mimoúrovňová křižovatka se liší od kruhového objezdu tím, že přímý směr na hlavní silnici je oddělen tunelem nebo nadjezdem a kruhový objezd se používá pro odbočení doleva a odbočení. Takové křižovatky jsou často budovány na bázi kruhových objezdů zvýrazněním hlavní silnice – toto řešení se často používá na náměstích.

Ve srovnání s běžným kruhovým objezdem umožňuje taková křižovatka provoz v přímém směru bez semaforů.